Počet zobrazení stránky

pátek 29. září 2017

Jakobovy barvy


                                  Jakobovy barvy


Lindsay Hawdon je autorkou cestopisů, dobrodružných knih a fikcí. Po dokončení studií strávila 3 roky cestováním po Evropě, Africe a Indii, cestovala "stopem" a spala pod stanem. Od té doby procestovala přes 60 zemí a pravidelně píše pro The Sunday Times, the Sunday Telegraph, The Australian a The L.A Times.
Její cestovatelský sloupek “An Englishwoman Abroad” vycházel v Sunday Telegraph od roku 2000 po dobu 7 let.
Během této doby procestovala všechny kontinenty, odvážila se do jakéhokoliv terénu, vyzkoušela všechna klima. Psala o svých zkušenostech a lidech, jež potkala na svých cestách.
Její článek pro The Sunday Times "Have Kids Will travel" byl inspirován ročním výletem, kdy cestovala sama se svými dvěma chlapci napříč jihovýchodní Asií.
Její poslední cesta byla inspirována knihou Jákobovy barvy a uveřejnila ji také v měsíčním sloupku nazvaném "The Rainbow Hunters" ("Lovci duhy") v deníku Independent. Cesta ji zavála do sedmi různých zemí, aby našla původ sedmi různých barev. Peníze z cestování putovaly pro organizaci "War Child" ("dítě ve válce").
Lindsay Hawdon žije v Bathu se svými dvěma chlapci. Za svou práci získala několik ocenění.


Anotace:

Pokud na vás hluboce zapůsobil Schindlerův seznam, Sophiina volba nebo Nabarvené ptáče, pak byste si neměli nechat ujít ani tento silný a nesmírně emotivní román. Jákob, osmiletý cikánský chlapec, ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš, zůstal úplně sám v nacisty okupovaném Rakousku. Prchá lesem, na nohách boty z pytloviny potřísněné cizí krví, v jedné ruce kámen a v druhé dřevěnou truhličku jako jedinou upomínku na dřívější život. Prchá zběsile a zoufale, plný strachu a zbaven všech nadějí. Už se naučil rozpoznat, kdy může cizímu člověku věřit a kdy se musí mít na pozoru. Dovede přečíst znamení, která mu dává příroda; ví, kdy se skrýt a kdy utíkat dál. Umí běžet s větrem i schovávat se ve stínech. To všechno ho naučil táta. Ale teď je táta pryč. I máma a sourozenci. A tak Jákob dál dělá to jediné, co může: utíká a skrývá se, pronásledován strašlivými vzpomínkami. Lindsay Hawdon napsala silný román, jehož děj je rozprostřen do sedmnácti let a tří zemí: Anglie, Rakouska a Švýcarska. Na pozadí tragického příběhu malého Jákoba sledujeme osudy tří generací z naprosto rozdílných společenských vrstev a prostředí, abychom se společně s naším osmiletým hrdinou pokusili nalézt naději tam, kde už žádná naděje nezbyla.

Recenze:

Kniha je o malém chlapci Jakobovy, který není dítě štěstěny, naopak Jakob je dítě, kterému na světě nezbylo nic. Je to příběh plný bolestí, samoty, smutku a utrpení, Ale zároveň i plný naděje, pochopení, lásky a hlavně barev.
Člověk nepochopí, jak se vůbec mohlo něco takového stát, nad tím co lidé museli zvládnout a snažit se i přesto žít, mi vůbec hlava nebere a jen žasnu.
Je to velmi mistrovské dílo, příběh je pěkně napsaný, prolínají se zde několik časových rovin, mnoho důležitých postav až je to k nevíře.
Tento příběh je plný emocí, které vyvolají různé pocity, vtáhne nás do děje a donutí nás přemýšlet o světě, v kterém žijeme a vlastně i o nás samých a našich rodinách.
Názor: Myslím si, že by vůbec nebylo špatné zařadit Jakobovy barvy mezi povinnou četbu pro studenty středních škol. Nejenom kvůli tématu, ale i kvůli stylu psaní.
Paní autorka si nebere vůbec servítky při psaní o romském holocaustu, popisuje ho v celé drsné realitě. Dost často je to velmi drsné čtení.
Jakobovy barvy jsou autorčina prvotina a já před paní autorkou smekám, protože napsat napoprvé tak náročné a realistické dílo je vážně super.


Originální název:

Jakob´s Colours (2015)

Žánr:
Literatura světováVálečnéHistorie
Vydáno:Domino
více informací...
Počet stran:320
Překlad:Petra Krámková
Ilustrace/foto:Jakub König
Autor obálky:Rajka Marišinská
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-7498-173-9

Knihu hodnotím ***** a moc doporučuji :)

středa 20. září 2017

Po strništi bos


                                          Po strništi bos


Populární český dramatik, scénárista, textař a herec. Úzce spolupracuje s Ladislavem Smoljakem (v divadle, v 70.-80. letech i jako filmový scenárista), se svým synem Janem (ve filmu od 90. let) a s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem (na písních pro děti a hudbě ke svým filmům).

Vystudoval Vysokou školu pedagogickou, obor český jazyk, literatura (1958). V letech 1958 až 1961 byl učitelem v základní škole v Měcholupech na Žatecku a na gymnáziu v Žatci, později od roku 1961 do 1969 byl redaktorem rozhlasu. Od roku 1961 do 1969 byl členem KSČ, k čemuž se vyjádřil například v rozhovoru [1] pro časopis Reflex. V roce 2005 se dostal mezi prvních třicet osobností v divácké soutěži Největší Čech.

Společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem vymyslel postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, jako jejichž fiktivní spoluautor je uváděn právě Jára Cimrman. Ten je také hlavním hrdinou jejich společného celovečerního filmu Jára Cimrman ležící, spící.

Jako filmoví scénáristé se Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak podíleli na celé řadě celovečerních filmů. Je úspěšný také jako herec. Jednu z hlavních rolí ztvárnil ve filmu Kolja (natočeném podle jeho vlastního scénáře), jenž režíroval jeho syn Jan Svěrák. Tento film získal nejen sedm Českých lvů, ale i dvě prestižní světová ocenění Oscar a Zlatý glóbus. Kromě toho byly na Oscara nominovány i filmy Obecná škola (režie: Jan Svěrák) a Vesničko má středisková (režie: Jiří Menzel), ve kterých hrál vedlejší role.

Kromě písniček pro děti na hudbu Jaroslava Uhlíře psal v 70. letech pod pseudonymem Emil Synek i texty k populárním písním; asi nejznámější je Holubí dům zpívaný Jiřím Schelingerem (rovněž na Uhlířovu hudbu).

Od roku 1988 připravuje spolu s Jaroslavem Uhlířem pořad pro děti Hodina zpěvu, který je vysílán Českou televizí.


Anotace

Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který.


                                                                Recenze

Velmi krásně sepsané vzpomínky na dětství Zdeňka Svěráka formou krátkých povídek. Příběhy jsou situovány do 2.svět. války. Druhá svět. válka je zprostředkována z pohledu malého chlapce.
Malý Eda musel spolu s rodiči opustit Prahu, tatínek odmítal poslouchat a spolupracovat s Němci. A tak se nastěhovali k babičce a dědovi na venkov.
Malý Eda si zde nachází kamarády, s kterými zažije různá dobrodružství. 
Některé povídky jsou velmi úsměvné, jiné velmi smutné, ale celkově se jedná o velmi pěkné dílo. 

Kniha je velmi tenká, lehce a rychle se čte. Velmi ji doporučuji všem co mají rádi Zdeňka Svěráka. 

Žánr:
PovídkyLiteratura česká
Vydáno:Fragment (ČR)
více informací...
1. vydání originálu:2013
Počet stran:96
Ilustrace/foto:Jaroslav Weigel
Autor obálky:Michal Weigel
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-253-1820-1

Knihu hodnotím *****


Tisíc východů slunce


                           Tisíc východů slunce



Sabina Zelená 

Narodila se v Dačicích, ale vyrůstala v Praze, kde vystudovala civilní letectví a po maturitě ještě anglický jazyk. Procestovala Nový Zéland a Austrálii, v níž se nakonec usadila. Knihy byly odjakživa jejím nejlepším přítelem a o tom, že se stane spisovatelkou, snila už od dětství, ačkoliv se do psaní pustila až při cestování.

Píše ve volném čase, je autorkou románu "Tisíc východů slunce" (2017) a momentálně pracuje na dalších dvou knihách.

Zajímají ji silné lidské příběhy a právě proto se sama věnuje emocím, složitým situacím a vztahům – mezi muži a ženami, rodiči a dětmi, sourozenci, přáteli... Nejraději čte knihy, které ji dojmou, rozpláčou, vystraší, naštvou, rozesmějí, nadchnou... a doufá, že její knihy čtenářům přinesou to samé.

Anotace:


Pavlin život se otočil o sto osmdesát stupňů. V jediném okamžiku ztratila manžela i otce – dva lidi, které nejvíc milovala, navíc v době, kdy prožívá své první těhotenství. Potřeba sdílet svůj smutek s někým blízkým ji zavede k její babičce, kterou léta neviděla. Jejich setkání je natolik silné, že se k ní rozhodne přestěhovat. Postupně se seznamuje s místními lidmi. Poznává Elišku, dívku, která po autonehodě přišla o zrak. Blíže poznává i jejího bratra, který si sestřino zranění klade za vinu. Najdou tito dva lidé v těžké životní situaci cestu k sobě? Smíří se s tím, co jim život vzal, a naleznou naději na nové štěstí?

Recenze:

Doporučení: 
Doporučuji si připravit velké balení kapesníčků, budou při čtení této knihy velice potřeba.

Tento velmi smutný, emocemi nabitý příběh, je vyprávěn z pohledu několika důležitých osob, které nám dovolí nahlédnout do jejich myšlenek, pocitů a přání, příběh tak s nimi můžeme prožívat. 

Hlavní hrdinka Pavla je na začátku těhotenství. Během jedné minuty přichází nešťastnou náhodou o svého otce a o svého manžela....
Pavla se do sebe uzavře, nejí, nespí, jen brečí a trápí se. Na pomoc jí přijede její babička. Vše za Pavlu vyřídí a koná se pohřeb, kde potkává účastníky nehody z druhého auta, kteří přežili.
Po pohřbu babička Pavle nabídne aby se s ní vypravila domů na vesnici. Pavla nabídku přijímá, sbalí si věci a odjíždí s babičkou do svého rodného domu.
Doufá, že se jí zde podaří zmírnit svůj smutek a užívat si těhotenství.
Zde potkává sourozence ze sousedství. Zbyška a Elišku, kteří nemají vůbec lehký život, podobně jako Pavla.....

Můj názor:
Wau tento příběh jsem přečetla jedním dechem. Už podle anotace jsem věděla , že bude kniha dobrá, ale netušila jsem, že bude tak úžasná. 
I přesto, že je to autorčina prvotina, velmi povedená,  řadím jí jako druhou nejlepší knihu co jsem tento rok četla.
Do příběhu jsem se hned zamilovala a prožívala jsem ho až do poslední strany knihy s nimi. Příběh mě fakt dostal, je velmi silný, emocemi nabitý.
Jediné co paní autorce mám za zlé, je to, že pro mě byl příběh krátký, strašně by mě zajímalo jak se dál příběh mezi hlavními hrdiny vyvíjel. 

Žánr:
RományPro ženyLiteratura česká
Vydáno:Fragment (ČR)
1. vydání originálu:2017
Počet stran:224
Vazba knihy:brožovaná (paperback)
ISBN:978-80-253-3237-5
Knihu hodnotím ***** Všem vřele doporučuji. Je to příběh o naději a o tom, že naděje umírá poslední....

Za poskytnutí knihy moc děkuji samotné autorce Sabině Zelené.




neděle 3. září 2017

Ztracená manželka

 

                                      Ztracená manželka 


Současná americká spisovatelka, je absolventkou prestižní univerzity v Massachusetts. Dosud vydala čtyři romány, všechny mají vysoké hodnocení a dostává se jim uznání i v zahraničí.

Anotace

Z předválečné Prahy až do New Yorku zavádí čtenáře mimořádně silný příběh velké lásky Lenky a Josefa, jejichž vztah měl nečekané rozuzlení. Úspěšný newyorský porodník stále sní o své první ženě Lence, která zůstala v nacisty okupovaném Československu. Lenka Maizelová žila v milující, dobře situované pražské rodině, a když se dostala na Akademii výtvarných umění, splnil se jí životní sen. Zvláště od chvíle, kdy se zamilovala do nadějného studenta medicíny Josefa, s důvěrou hleděla do budoucnosti. Jenže napětí v Československu narůstalo a báječný život v předválečné Praze se změnil v noční můru ghett a koncentráků. Jaký byl osud malířky Lenky? Svede osud dávnou dvojici opět dohromady?

                                                                Recenze

Krásný příběh o velké lásce a lidském utrpení.
Kniha vypráví příběh o manželech, které rozdělí válka. Příběh je napsaný formou vyprávění, vzpomínek manželů, on je v Americe, ona v Praze kde vypukla 2. svět válka a nenávist k židům je stále a stále větší.
Vyprávěním Lenky se paní spisovatelka více zabývala než vyprávěním Josefa, ten příběh jen dotváří. Lenka popisuje své dětstvím, dospíváním, první zamilovanosti, objevení první velký lásky, svatba a nakonec život za války a po ní. Josefův příběh byl převážně o životě během války a po válce.
Tento krásný příběh se čte jedním dechem, začnete pomalu číst a nemůžete přestat, je po přečtení knihy, dlouho o ní přemýšlíte.
Pro mě nejmrazivější část celé knihy byla , kdy Lenka vypráví o hrůzách v Terezíně a později i v Osvětimi.
Když se zaměřím na ten Terezín. Vždy jsem si myslela, že je to jen gheto, kde židé žijí normálně, jen jsou izolované od zbytku lidí... I jsem četla příběh jedné židovské dívky, že se tam měla dobře a Terezín nazývala jako "lázně". Tak, že při čtení této knihy jsem byla v šoku jaká zvěrstva se i zde děla na lidech a s lidmi. 
Nejvíce mě šokovala ta pasáž kde Lenka vzpomíná na to jak Němci posílali na smrt těhotné ženy, rodiny s dětmi i s kočárky... Jelikož i já jsem matka malého dítěte nedovedu si a ani nechci představit, že by se takováto hrůza někdy opakovala...
Tento příběh je z větší části podle skutečných událostí, skuteční lidé, skutečná města (Praha, Terezín...) co zažili tuto hrůzu za 2.svět války.

Můj názor: Tato kniha je velmi výjimečná jak stylem psaní tak i strukturou jak je příběh hezky sestaven. Při čtení příběhu jsem měla pocit jako bych tam byla s ní. Vše mi přišlo moc v živých barvách.
Ještě dnes mám z této knihy zvláštní pocit. V knize jsem se dočetla o spousty zajímavostech, co jiné knihy se stejným tématem vůbec nezveřejňují. Při čtení se mi chtělo chvílemi plakat, chvílemi se mi svíralo srdce strachem i bolestí, cítila jsem velkou bezmoc a vztek a nechápala jak se vůbec něco takového mohlo dopustit.....
Tato kniha rozhodně stojí za přečtení. Proto ji doporučuji všem co se chtějí dozvědět něco více o židech, koncentračních táborech a holocaustu.


Originální název:

The lost wife (2011)

Žánr:
Literatura světováRományHistorie
Vydáno:Knižní klub
Počet stran:296
Překlad:Leona Macháčková
Autor obálky:Soňa Šedivá
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-242-3955-2

pátek 1. září 2017

Koruna

 


                                          Koruna

                                           ( A pohádky byl konec)

 

Kiera Cass, narozena v květnu 1981 v Jižní Karolíně, je americká spisovatelka zaměřena na kategorii young adult. Po střední škole se její touho stalo divadlo. Svoji prvotinu Siréna vydala v roce 2009. Ta však neměla příliš velký úspěch. Svoji druhou knihu Selekci, první knihu z triologie Selekce, vydala v roce 2012. Ta se během krátkého času stala bestsellerem. A k tomu jí velké množství nezdravých dortů.


Anotace


Když byla Eadlyn přinucena zúčastnit se Selekce, netušila, že by se mohla zamilovat do jednoho z 35 nápadníků. Ji prostě žádná pohádka nečekala! Jen počítala dny, až bude moct poslat všechny domů. Po událostech, které se odehrály v paláci, si ale uvědomuje, že nemůže být na všechno sama. A že srdce někdy překvapí i nejotrlejšího cynika. Co když ale bude muset učinit volbu, která je důležitější, než si kdy pomyslela?

Recenze

Závěreční díl série Selekce. Paní spisovatelka Kiera Cass má úžasný styl psaní. Její příběhy jsou velmi čtivé a do děje příběhu se dostaneme velmi rychle. 
Tímto dílem, je krásně zakončena celá série Selekce. Celá série je vlastně jedna krásná pohádka.

Můj názor: Celou dobu jsem myslela a doufala, že Eadlyn skončí s Kilem. Konec mě tedy šíleně překvapil a dostal. Ale na druhou stranu jsem velmi ráda, že si nakonec Eadlyn vybrala sama, kterého měla v hlavě i v srdci.
Kniha byla opět krásná, hezky a rychle se četla. Hrozně se mi líbilo, že se děj točil i kolem krále Maxona a Americi a prozradili nám spousty tajemstvích co se děla během Selekce a v královské rodině.
V tomto díle se Eadlyn charakter i chování velice změnil, což mě mile překvapilo a Eadlyn jsem začala mít moc ráda.
Ani tento díl mě, ale vůbec nezklamal a byl stejně super jako předchozí díly.
Všem ženám, dívkám celou sérii vřele doporučuji. 

Série:

Selekce (5.)

Originální název:

The Crown (2016)

Žánr:
Literatura světováSci-fiDívčí romány
Vydáno:CooBoo
Počet stran:280
Překlad:Jana PetrikovičováNika Exnerová
Vazba knihy:vázaná s přebalem
ISBN:978-80-7544-270-3